Každá emoce má jako vše dvě strany mince. Strach je užitečný, chrání nás a ukazuje naše limity, které jsme díky tomu schopni posouvat. Může však nad námi převzít moc a být zlým pánem. Zrádné je na něm i to, že je nakažlivý a může být zneužit k manipulaci, což platilo ve středověku a platí to i dnes. Různé podoby strachu ovlivňují naše chování a rozhodování, aniž si to mnohdy uvědomujeme. Jak se s tím popasovat?
Zdravé a silné tělo je základ
Strach je spolu se vztekem nejstarší emocí na Zemi. Byl součástí už dinosauřího mozku, z něhož se vyvinul i lidský. Zajišťuje pud přežít a spouští v těle stresové mechanismy, které nás připravují na útěk či boj. Strach nás může také paralyzovat. Pokud nenastane odpovídající reakce a následné uvolnění, organismus zůstává v napětí. A to je vyčerpávající. Podle tradiční čínské medicíny strach přímo ovlivňuje centrum životní síly, které je uloženo v ledvinách. Dlouhodobý strach a s ním spojený stres nás tedy nechává v sebezničujícím módu, což se časem odrazí i na zdraví, především na imunitě. A platí to i naopak, oslabené ledviny představují špatný předpoklad pro odolnost vůči strachu. Energii ledvin ubližuje chlad, hluk, alkohol, cukr, stimulanty, chemické léky, nevhodný pitný režim a špatné vztahy s nejbližšími. Posilují je potraviny tmavé barvy, fazole, vývary, spánek, adaptogenní houby a byliny. Nezaměňujme to však s posílením imunity jako takové. Každý konstituční typ vyžaduje svůj přístup, např. plnější typy potřebují především generální úklid těla v podobě očistné kúry a více než reishi se pro ně hodí maitake.
Stop panice
Pouze 2 % naší mozkové aktivity je vědomá, zbytek řídí nevědomí. Na rozdíl od plazů však máme i šedou kůru mozkovou, centrum racionálního myšlení. To je potřeba aktivovat a nenechat se převálcovat emocemi, tak zvaně vzít rozum do hrsti. Nejdůležitější je přesně si pojmenovat, čeho se obáváme, a následně vyhodnotit. Co nejhoršího se nám může stát? O co díky strachu přicházíme? Stojí nám to zato? Jsme schopni pokrýt případná rizika?
Odvážnému štěstí přeje
Máme-li z něčeho (i nevědomě) velký strach, často si to do života přivoláme, abychom touto zkušeností prošli a zjistili, že to dokážeme zvládnout anebo že vůbec není v naší moci cokoli ovlivnit, a tudíž je zbytečné mít z toho obavy. A tím se stáváme silnějšími. Opakem strachu je odvaha a ta se dá trénovat. Máte strach říkat ne? Trénujte v obchodech, nenechte se přesvědčit ke zbytečné koupi. Bojíte se výšek? Začněte chodit na lezeckou stěnu. V současné době jsme zvyklí na dostatek všeho a jsme zhýčkaní. Vystavováním se určitému krátkodobému diskomfortu (půsty, otužování, fyzická aktivita) se zocelujeme i na psychické úrovni.
Přeji nám všem, aby nás strach brzdil pouze tam, kde je to potřeba.